Systemická terapie podle Berta Hellingera

Při postaveních rodiny se hledá řád, ve kterém láska může proudit. Pomáhají pochopit a přijmout skutečnost takovou, jaká je.

Tato metoda zprostředkovává pomocí krátkodobého postupu hluboce působící obraz vlastní rodinné konstelace. Tím pomáhá dostat se ke kořenům nejrůznějších vážných životních obtíží, které nám nedovolují, jednat v souladu s vlastní žádoucí identitou jako zdravý dospělý člověk. Příčiny těchto obtíží je třeba vyzvednou z nevědomé oblasti do našeho vědomí, abychom se s nimi byli schopni vypořádat. Nezbytná je ochota smířit se a přijmout skutečnost takovou, jaká je. Zvláště ve spojení s terapií pevným objetím podle Prekopové nám pomůže přijmout naše předky se vším, co k nim patří tak, abychom si mohli vážit sami sebe i toho, co jsme po nich zdědili.

Klient podle vlastních pocitů a vidění postaví svoji současnou nebo původní rodinu a znázorní tak její systém. Každého člena rodiny zastupuje jeden člen skupiny. Klient dá každému člověku takové místo v prostoru, jaké cítí, že má v jeho rodině.  Zástupce  potom vyciťuje za toho, koho zastupuje, aniž by do něho promítal své vlastní pocity. Terapeut podle výpovědí a postojů zúčastněných hledá chybu, která působí v rodinném systému, a řeší ji změnou postavení, dokud nenajde optimální stav.
Zde stručně uvádíme zákony platné pro správné fungování systému rodiny tak, jak je na své přednášce v Praze v r. 1999 uvedl Bert Hellinger.

1. Zákon následování

Každý člen rodiny má právo na sounáležitost s ní a je-li mu tato sounáležitost odepřena, svědomí nevědomě způsobí, že vyřazený člen dostane ještě jednou v rodině místo. To se stane tak, že vyřazená osoba je v další generaci napodobována nějakým jiným členem rodiny, který tak nemůže žít vlastní život, ale žije život zavrženého. Vznikne jednoduchý propletenec, který však může být komplikován, pokud jde o identifikaci s jedincem opačného pohlaví. Postižený je potom ohrožen homosexualitou či transexualitou.

2. Zákon rovnováhy

Svědomí se řídí vyrovnáním mezi ziskem a ztrátou. Utrpěl-li někdo v rodině škodu například postižené dítě, další sourozenci si netroufají plně žít svůj život, protože cítí vinu za to, že se jim vede lépe. Když to postižené dítě pozoruje, vede se mu špatně, protože je má rádo.

3. Zákon pořadí

V rodinách existuje skrytá posloupnost a každé provinění proti tomuto pořádku je potrestáno. Kdo tu byl dříve, má přednost před tím, kdo přišel později. Nejde o přesilu, jde o přednost a úctu.

1. rodiče mají přednost před dětmi
2. starší dítě má přednost před mladším
3. první partner má přednost před druhým
4. vlastní dítě má přednost před adoptivním

Porušením těchto řádů se dostávají jednotliví členové na nepatřičná místa např. syn na místo odmítnutého manžela. U této terapie je proto na závěr důležité vykázat členům jejich skutečná místa v rodinném systému a také přijmout všechny jeho právoplatné členy. Teprve tehdy, když propojení do příbuzenských řad proběhne v lásce a úctě, může se mám a případně i našim dětem dobře dařit.
Systemická terapie pomáhá především uvědomit si hloubku a šířku vztahů, ve kterých žijeme a poukazuje na narušení, které ve vztazích vzniklo a ovlivnilo celý rodinný systém. Potvrzuje myšlenku celistvosti - nejsme jen jednotlivci, které náhoda dala dohromady. Všichni jsme součástí jednoho celku a každý z nás v něm má své nezastupitelné místo. Mezi členy rodiny vládne vzájemná solidarita a sounáležitost, všechny spojuje svědomí rodu, které stojí nad osobním svědomím a brání čest každého člena. Pomáhá navrátit člověka do řádu lásky a přijetí, vrací mu jeho důstojnost a jeho životní roli.